Výměna palivového filtru u legendárního mopedu VeloSolex S2200, vyráběného v první polovině šedesátých let, představuje jeden z nejdůležitějších servisních úkonů pro zachování spolehlivosti motoru tohoto ikonického stroje. Vzhledem ke specifické konstrukci palivového systému, kde benzín neustále cirkuluje díky membránovému čerpadlu, hraje čistota filtru v karburátoru klíčovou roli. Jakékoliv znečištění nebo usazeniny z nádrže, které se v tomto malém nylonovém sítku zachytí, vedou k okamžitému poklesu výkonu, vynechávání motoru nebo potížím při startování za tepla.
Existují sice případy (jako byl v tom mém), že v karburátoru žádný filtr není a motor bez problémů funguje. Osobně však doporučuji filtr v karburátoru raději mít, než nikoliv. Tato malá plastová součástka totiž zabraňuje zanášení hnacího ústrojí drobnými nečistotami, které pak mají za následek nepravidelnost chodu motoru, nižší výkon nebo jeho samovolné zhášení. Dalším důvodem těchto problémů pak může být i zanešená hadička sání nebo také (jako tomu bylo v mém případě) podtlak v nádrži.
Co budete k výměně potřebovat
- Nový palivový filtr pro VeloSolex (typ pro modely 1700, 2200, 3300, 3800)
- Imbusový klíč číslo 5 (pro demontáž krytu vzduchového filtru)
- Upravený 12-hranný očkoplochý klíč č. 9 (pro povolení přívodní palivové trubky)
- Upravený 12-hranný očkoplochý klíč č. 14 (pro povolení převlečné matice výfukové soustavy)
- Pinzeta, tenčí háček, slabší tužka, případně malý vyrážeč (na vytažení filtru)
- 100 g kladívko (jen jako záloha pro případ, že by bylo potřeba filtr vyklepnout malým vyrážečem)
Jak správně upravit klíč
Jelikož je v obou zmíněných místech velmi málo prostoru pro manipulaci s tímto nářadím, je nutné oba klíče pro komfortnější práci upravit. Pro tyto účely bohatě stačí koupit obyčejný očkoplochý klíč s dvanáctihranným očkem, které se pak jen lehce upraví. Ten se pak uchytí do svěráku tak, aby očko bylo odkloněno směrem od Vás. Poté se všechny hrany očka rozpočítají po třech a vždy se udělá ryska. Poslední trojice, která vychází směrem vlevo se pak odřízne úhlovou bruskou a zbylé hrany se začistí opět bruskou, pilníkem nebo brusným plátnem či vlnou.
Postup výměny filtru

Samotný proces výměny začíná uvolněním šroubu krytu vzduchového filtru a sejmutí celého hliníkového odlitku nacházejícím se pod plechovým krytem. Následuje velmi opatrné vyjmutí mosazného „kloboučku“ (s malým otvorem na jeho vrcholu) zapuštěném zhruba do poloviny v karburátoru. V závislosti na tom, jak dlouho čepička v karburátoru je (zda-li se tam vůbec nachází), je nutné zvolit nejvhodnější nástroj pro její demontáž. Někdy jej lze opatrně vytáhnout prsty nebo malým háčkem, ale pokud je tzv. zatuhlý, tak jej krouživými pohyby vyjmeme za pomoci kombinovaných kleští. V tomto případě je ovšem potřeba dávat veliký pozor na to, aby jste jeho tenoučkou stěnu kleštěmi nepromáčkli dovnitř. Vzniklá škoda by poté byla nevratná, protože náhradní klobouček už není možné nikde sehnat. Po úspěšném sejmutí kombinovanými kleštěmi, lze vzniklé rýhy snadno rozleštit jakoukoliv brusnou vlnou.
Následuje uvolnění přívodní palivové trubky, která propojuje palivové čerpadlo se spodní částí těla karburátoru. K tomuto kroku je ideální použít upravený očkoplochý klíč číslo 9, přičemž je nutné postupovat opatrně, aby nedošlo k ohnutí měděné trubičky nebo poškození jemného závitu. Poté celo měděnou trubičku opatrně vyjmeme ven a lehounce vyhneme stranou. Pro lepší dostupnost ke starému filtru je také možné si lehce povolit převlečnou matici výfukové soustavy (klíčem číslo 14) na které defacto celý karburátor sedí. Ten pak snadno odkloníme směrem k řídítkám a začneme s demontáží starého filtru.

K jeho vyjmutí je nejvhodnější použít jemnou pinzetu nebo háček z drátu, protože filtr bývá často v usazeném palivu mírně zaseknutý. Filtr lze také zespoda opatrně vyklepnout tupou stranou tužky. V případě, že jej nejde vyndat ani tupou stranou tužky, můžeme použít i malý vyrážeč do kterého zespoda lehounce klepneme 100 g kladívkem. Po vyjmutí je nezbytné prostor uvnitř karburátoru vyčistit stlačeným vzduchem nebo sprejem na čištění karburátorů, aby nové sítko nebylo okamžitě kontaminováno zbylými nečistotami. Nový filtr se vkládá užším koncem seshora směrem dolů a musí být usazen zcela rovně, aby nebránil správnému usazení mosazného kloboučku. Následuje zpětná montáž všech komponentů. Nejprve se do karburátoru vrátí zpět palivová trubička a upraveným klíčem se utáhne její převlečná matice. V této fázi je kritickým faktorem cit v rukou, aby se na ní nestrhly hrany matice, pak by byla nutná výměna, kterou popisuji na konci článku o údržbě čerpadla. Následně se opět dotáhne převlečná matice výfukové soustavy a nasadí se vzduchový filtr i s krytem. Nakonec se imbusovým klíčem přitáhne šroub, který jej drží a celá výměna palivového filtru je u konce.

Ještě pár poznámek nakonec. Nalevo od celé soustavy filtru se pak na těle karburátoru nachází vzduchová tryska, tzv. vzdušníček (díl č. 6 ve schématu), která se primárně nijak nenastavuje. Dále také nemá tento karburátor (obecně) žádnou jehlu, kterou by se dal regulovat průtok paliva. K tomuto účelu slouží (a správný průtok zajišťuje) pouze palivová tryska z mosazi (díl č. 14 ve schématu), jejíž průměr je z výroby standardně označen číslem 28. Pro karburátor se však prodávají i velikosti 26, 27, 29, 30, 31 a 32. Prodává se též nastavitelná (servisní) verze z oceli, která slouží pouze k nalezení správného průměru trysky pro konkrétní motor. Může se také stát, že Vám vzduchový filtr zcela nedoléhá na své místo a na pohled se může zdát, že v hliníkovém bloku vzduchového filtru není pro klobouček filtru dostatek místa. Celý problém spočívá pouze v tom, že je celý karburátor lehce mimo svou technicky správnou pozici.

Schéma karburátoru
legenda:
2 – držák lanka škrtící klapky (dekomprese), 3 – škrtící klapka karburátoru, 4 – karburátorový filtr, 5 – těsnící kroužek karburátoru a rozdělovače, 6 – vzduchová tryska, 7 – šoupátko, 8 – škrtící ventil, 9 – kryt sání vzduchu, 10 – pružina, 11 – hák karburátoru, 12 – šroub řemenice a háku, 13 – řemenice karburátoru, 14 – palivová tryska, 19 – krátký šroub řemenice a háku
