Jak mi oprava Solexu odhalila 60 let starý poklad

Člověk obvykle bere do ruky závitník s mírnou nervozitou, zvlášť když jde o křehký hliníkový odlitek držáku vzduchového filtru na historickém Solexu. Když jsem se ale tuhle sobotu pustil do opravy strhaného závitu a rozhodl se u toho vyndat starou zapalovací svíčku, netušil jsem, že v rukou držím opravdový poklad. Celou dobu jsem žil v přesvědčení, že motor mého Solexu S2200 pohání klasická domácí PALka. Pohled na očištěný izolátor mi ale vyrazil dech..

Detektivka s červeným štítem

Na světlo světa se po očištění nánosů starého oleje a karbonu objevila francouzská legenda: S.E.V. Marchal Corindon 35D. Pro mě jako pro kluka odkojeného našimi mopedisty to bylo obrovské překvapení. Hned jsem začal pátrat po přesnějším původu. Indicií pro určení věku se stal detail na těle svíčky – červený štít s bílým křížem. Tento symbol odkazuje na původní kořeny samostatné značky S.E.V. (Société d’Équipements pour Véhicules). Může za to fakt, že slavná černá kočka, kterou si lidé s Marchalem spojují nejčastěji, přišla plnohodnotně ke slovu až o něco později. Jelikož k fúzi obou firem došlo v roce 1962, odhaduji rok výroby téhle mé francouzské krasavice na zlomový rok 1963. Je to zkrátka vzácný mezityp z doby, kdy se obě značky teprve sžívaly a já z něj mám velkou a upřímnou radost.

Kvalita, která přežila generace

Na celém objevu je ale nejvíc fascinující jedna věc – ta svíčka po více než šedesáti letech stále dokonale pálí. Když si uvědomím, že moderní zapalovací svíčky občas odejdou po pár tisících kilometrech nebo několika sezónách, musím před tehdejšími francouzskými strojaři hluboce smeknout. Název „Corindon“ mimochodem odkazuje na minerál korund, ze kterého se tehdy vyráběl extrémně odolný izolátor. Kvalita tehdejších materiálů a poctivá řemeslná práce způsobily, že tahle pamětnice francouzských asfaltek dodnes dává motoru mého Solexu stoprocentní jiskru za studena i za tepla.

Garážová alchymie na závěr

Oprava držáku filtru nakonec dopadla na jedničku, i když vyžadovala trochu té klasické garážové improvizace. Strhanou šestku (M6) jsem vyřešil zakoupením šroubu M8, kterému jsem hlavu zmenšil ve stojanové vrtačce pomocí smirkového papíru, a následně na něm vyřízl atypický francouzský závit M7. Všechno drží jako skála. Francouzská svíčka v motoru zůstává jako trvalý sběratelský šperk a pro jistotu do brašny putuje moderní ekvivalent NGK B4H pro strýčka příhodu. Solex S2200 je opět stoprocentní a připravený na letní kilometry. Veteránům zdar!

A jak jste na tom vy? Našli jste někdy při běžné údržbě svého veterána součástku, která vám vyrazila dech svou historií nebo neuvěřitelnou výdrží? Vozíte v motoru původní dobové kousky, nebo sázíte na moderní repliky? Napište mi své garážové úlovky, rád si je přečtu!