Francouzský šarm v dílně: Jak dýmka pana Hulota doplnila mé Solexy

Když se člověk věnuje renovaci a provozu historických veteránů, brzy zjistí, že to není jen o samotných strojích, šroubcích a litinovém nářadí. Je to o celkové atmosféře, životním stylu a detailech, které danou éru obklopují. Moje dva francouzské mopedy VeloSolex mají samy o sobě obrovský městský šarm šedesátých let, ale já jsem už delší dobu podvědomě cítil, že by to chtělo ještě nějakou drobnou, čistě stylovou rekvizitu, která by tu garážovou romantiku dotáhla k dokonalosti. Tento víkend se mi to shodou okolností podařilo a na mém ponku přistál doplněk, který sice nemá žádné praktické kutilské využití, ale o to větší radost mi dělá.

Ikonická dýmka z černobílého světa Jacquese Tatiho

Celý ten nápad se zrodil před časem, když jsem sledoval slavné francouzské filmové komedie Prázdniny pana Hulota a Můj strýček od geniálního režiséra Jacquese Tatiho. Hlavní postava, svérázný a gentlemanský pan Hulot, v nich prakticky neodloží svou ikonickou dýmku. Přestože jsem sám zapřisáhlý nekuřák a za celý svůj život jsem si dal maximálně pár prásků z marihuany během jedné vydařené letní grilovačky, dýmkařský svět mě vždycky něčím přitahoval. Vidím v tom neuvěřitelný kus starosvětského klidu, kuřácké ceremonie a absolutního relaxu, kdy se člověk prostě na chvíli zastaví a nikam nespěchá. A v neděli jsem se jen tak z legrace podíval na Facebook Marketplace a hned mi bylo jasné, že se osud rozhodl mou touhu po francouzské fajfce okamžitě naplnit.

Úlovek z Marketplace za čtyři stovky

Z obrazovky na mě totiž vykoukl inzerát s poctivou starou dýmkou od tradičního francouzského výrobce Buel, která má na sobě hrdě vyražený nápis Bruyère Garantie, což pro znalce znamená záruku kvalitního kořene vřesovce. Tato značka odkazuje na tradiční dýmkařskou dílnu pocházející s největší pravděpodobností z francouzského města Saint-Claude, které leží v pohoří Jura a je celosvětově uznávaným historickým centrem i kolébkou výroby prvotřídních briárových dýmek. Prodejce za tento jedinečný kousek historie požadoval symbolické čtyři stovky, takže nebylo vůbec o čem přemýšlet a dýmka během pár hodin změnila majitele. Krátce po zaplacení však přišla drobná komplikace, když mi prodejce napsal, že to při zadávání dopravy spletl a budu muset balíček převzít na dobírku, protože už to nešlo vzít zpět. Měl jsem v první chvíli trochu obavy, aby to nebyl nějaký internetový podvodník, ale když mi dotyčný okamžitě poslal printscreen zadané zásilky přes Zásilkovnu a peníze za dobírku mi poslal obratem zpět na účet, byl jsem naprosto v klidu.

Celý příběh měl své šťastné rozuzlení tuto středu, kdy mi malý balíček konečně dorazil domů. Když jsem ho opatrně rozbalil, vykoukla na mě přesně taková krásná, nenápadná dýmka, jakou měl pan Hulot ve svých slavných filmech. Největším a nesmírně milým technickým překvapením pro mě bylo zjištění, že dýmka má uvnitř náustku schovaný kovový stinger, což je speciální chladicí filtr, který jen podtrhuje poctivou starou školu tohoto kousku. Když ji teď držím v ruce a vnímám ten hladký dřevěný povrch, vím, že k Černému štěstí a Červenému elegánovi prostě dokonale pasuje. Už se nemůžu dočkat, až ji na chystaném srazu v Táboře vytáhnu z kapsy a s úsměvem před zraky ostatních veteránistů předvedu tu slavnou filmovou scénu, kdy si pan Hulot nonšalantně a s naprostým klidem oklepává svou dýmku o patu boty.

Medailonek zaniklé slávy z podhůří Jury

Jelikož se jedná o vzácnou historickou dýmku, jejíž původ spadá pravděpodobně do poloviny dvacátého století, samotná původní dílna Buel už jako samostatná firma v dnešní době bohužel neexistuje. V průběhu minulého století totiž většina menších francouzských výrobců definitivně zanikla nebo postupně splynula do větších průmyslových konglomerátů pod vlivem vleklých krizí v celém dýmkařském odvětví. Celou tu bohatou tradici a fascinující historii rukodělné výroby briárových dýmek v této specifické oblasti dnes naštěstí oficiálně zastřešuje a prezentuje specializované Muzeum dýmek a diamantů přímo v Saint-Claude. Pokud by tedy někdo chtěl na vlastní oči vidět, jak přesně vypadaly dobové dílny, historické stroje a staré nástroje z éry, kdy vznikal tento můj konkrétní kousek, toto muzeum představuje ten vůbec nejlepší možný výchozí bod. Posledním velkým fungujícím pamětníkem a přímým pokračovatelem této slavné řemeslné éry v Saint-Claude je světoznámá továrna Chacom, která byla založena už v neuvěřitelném roce 1825 a dodnes s obrovskou úctou udržuje tato stará tradiční řemesla naživu.

Máte ve své dílně nebo garáži také nějaké čistě stylové retro rekvizity, staré plechové cedule z Francie nebo dobové doplňky z poloviny minulého století, které sice nijak neopravují motor, ale bez nich by to prostě nebylo ono? Klikněte na tlačítko níže, napište mi zprávu a pošlete mi fotku svých vlastních veteránských pokladů, historických dýmek z briáru nebo jiných garážových radostí, které dotvářejí tu správnou starosvětskou atmosféru, moc rád se na ně podívám a proberu je s vámi.