Louis de Funès: Temperamentní král francouzské komedie

Když se řekne francouzská komedie, většině z nás se okamžitě vybaví energická tvář plná grimas, divoká gesta a nezaměnitelný hlasitý projev. Louis de Funès se nesmazatelně zapsal do dějin světové kinematografie jako mistr situace a král mimiky. Jeho cesta na absolutní vrchol sice nebyla přímočará, ale o to pevnější stopu za sebou zanechal. Diváky po celém světě baví i desítky let po svém odchodu a jeho filmy patří k rodinnému stříbru televizních obrazovek.

Trnitá cesta od piana k filmu

Dětství a mládí tohoto talentovaného herce přitom nijak nenasvědčovalo tomu, že z něj jednou bude nejzářivější hvězda francouzského filmu. Narodil se do rodiny španělských přistěhovalců a dlouho se hledal v různých profesích. Než se začal naplno věnovat herectví, živil se jako kožešník, dekoratér nebo barový pianista. Právě u piana v pařížských podnicích naplno rozvíjel svůj smysl pro rytmus a komediální načasování, což později mistrovsky zúročil před kamerou. Jeho filmové začátky byly skromné, musel si projít desítkami drobných, často sotva postřehnutelných rolí, než si ho režiséři začali skutečně všímat.

Zrod četníka a filmové milníky

Zlom v jeho kariéře nastal až v padesáti letech, kdy většina herců už spíše bilancuje. Diváky naprosto uhranul jako rtuťovitý strážmistr Ludovic Cruchot v komedii Četník ze Saint-Tropez. Tato role odstartovala veleúspěšnou sérii, která z Funèse udělala celonárodní fenomén. Prakticky ve stejné době zazářil jako neodbytný komisař Juve v trilogii o tajuplném Fantomasovi a upevnil svou pozici komika první velikosti v nezapomenutelné komedii Smolař, kde vytvořil dokonale kontrastní dvojici s hercem Bourvilem.

S Bourvilem ho pojilo silné profesní i lidské pouto, které vyvrcholilo v legendárním snímku Velký flám. Tato válečná komedie o útěku sestřelených britských letců se stala obrovským blockbusterem a po dlouhá desetiletí držela titul nejnavštěvovanějšího francouzského filmu historie. Funès v něm jako cholerický dirigent pařížské opery předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů. Později, když už se potýkal s vážnými zdravotními problémy a prodělal infarkt, se dokázal na plátna triumfálně vrátit v satirické komedii Křidýlko nebo stehýnko. Zde jako nekompromisní gurmán Charles Duchemin bojoval proti průmyslové stravě a ukázal, že ani oslabené srdce mu neubralo nic z jeho pověstného komediálního zápalu.

Splněný molièrovský sen

Vrcholem jeho umělecké svobody a splněním celoživotního snu se stal film Lakomec, adaptace klasické Molièrovy divadelní hry. Funès k tomuto materiálu choval hlubokou úctu a postava chorobně chamtivého Harpagona pro něj byla životní výzvou. Do projektu vložil maximum úsilí – poprvé a naposledy v kariéře se ujal také role režiséra a scénáristy. Výsledkem byl perfektní, divadelně stylizovaný snímek, kde Funès mistrovsky balancoval na hraně mezi čistou komedií a mrazivou psychologickou studií lidské chamtivosti. Film ukázal, že de Funès nebyl jen skvělým bavičem, ale především geniálním charakterním hercem s hlubokým citem pro klasické drama.

Životní kotva jménem Jeanne

Za Funèsovým obrovským úspěchem stála kromě jeho vlastního talentu také jedna klíčová osoba v pozadí – jeho druhá manželka Jeanne de Funès, rozená Barthélemy de Maupassant, která byla praneteří slavného spisovatele. Jeanne nebyla jen hercovou životní láskou, ale také jeho neoficiální manažerkou. Dohlížela na výběr jeho rolí, vyjednávala honoráře, a dokonce s ním často chodila na natáčení, kde kontrolovala, zda má správné osvětlení a dostatek prostoru pro své improvizace. Jejich manželství trvalo úctyhodných čtyřicet let a Jeanne byla pro herce pevnou kotvou v jeho jinak hektickém světě.

Funèsův komediální styl byl naprosto jedinečný. Dokázal přetavit postavy cholerických, panovačných a sebestředných maloměšťáků v lidi, které diváci navzdory jejich chybám milovali. Jeho humor stál na neuvěřitelné fyzické kondici, bleskových změnách nálad a kulometné kadenci slov. V soukromí byl přitom pravým opakem svých filmových postav – tichý, rodinný typ, který nade vše miloval klid. Svůj volný čas nejraději trávil pěstováním růží na zámku Clermont, který díky rodovému dědictví své manželky Jeanne získali do vlastnictví. Dokonce po něm byla pojmenována i speciální oranžovo-žlutá odrůda této květiny.

Hlas, který překonal originál

Pro českého diváka má Louis de Funès ještě jeden specifický rozměr, a tím je geniální dabing Františka Filipovského. Spojení Funèsova temperamentu s Filipovského hlasovým mistrovstvím dalo vzniknout uměleckému dílu, které v mnoha ohledu překonalo i samotný francouzský originál. Sám Funès prý po zhlédnutí české verze uznale kýval hlavou nad tím, jak skvěle dokázal český herec vystihnout jeho živelnou energii. Louis de Funès odešel v roce 1983, ale jeho schopnost rozesmát publikum napříč generacemi zůstává stále živá a nepřekonaná.

Dostali jste chuť na poctivou filmovou klasiku? Schválně si dneska večer pusťte Velký flám nebo adaptaci klasické Molièrovy divadelní hry Lakomec a užijte si Funèsovo herecké mistrovství. A jak jej vlastně vnímáte vy? Máte ho raději jako rtuťovitého strážmistra Cruchota nebo nedáte dopustit na jeho aristokraticky namyšleného dirigenta z filmu Velký flám? Klikněte níže a napište mi své oblíbené scény a hlášky, rád si s vámi o nich pokecám na WhatsAppu!