Dvě desetiny

Už několik let vlastním univerzální hobby sadu závitníků a závitových oček, kterou jsem do začátku dostal od mého otce. Velmi brzy jsem zjistil, že závitníky a závitová očka jsou v této sadě pro občasné použití dobrá, ale u obou vratidel je tomu přesně naopak. V plastových ramenech vratidla na závitníky se po pár použití strhal závit, ty se pak začaly protáčet a vypadávat, což mělo za následek, že byl pro řezání závitů zcela nepoužitelný. Brzy jsem tedy z šuplíku vytáhnul celokovové vratidlo vyrobené podle ČSN a vyměnil v sadě zmetek za přesný a bytelný výrobek.

Po delší době jsem potřeboval vyřezat na držáku zpětného zrcátka závit pomocí závitového očka. Brzy jsem ovšem zjistil, že i druhé vratidlo bylo jen kombinací laciné litiny, železa a plastu vhodného leda tak do sběrného dvora. Nepřesně vyrobené tělo, jehož vnitřní průměr měl velkou vůli (cca 25,4 desetiny mm) a samotné očko držel jen jeden fixační šroubek. Při řezání závitu se proto kývalo ze strany na stranu a chytit rovný závit, tak bylo velkým uměním.

Z tohoto důvodu jsem začal přemýšlet o pořízení přesného vratidla na závitová očka. Shodou okolností jsem se před pár dny zastavil ve Zlevněnce, , kde jsem si ukrátil čas, který jsem měl než mi měl jet další spoj. Zlevněnka je v Brně obchůdek, který prodává různé staré věci o které už dnes není moc zájem. Právě tam jsem náhodou narazil na celokovové vratidlo dle normy ČSN 25 1520 za krásných 75 korun. Jediné co mu chybělo byl jeden červík, což mě vůbec nevadilo. Ten jsem druhý den koupil v brněnském železářství Vichr. Vzhledem k tomu, že už se dnes červíci nedělají s plochou drážkou, ale jen s křížovou, tak abych při fixaci nemusel neustále měnit šroubováky, jsem nakonec vyměnil všech pět červíků celkem za 60 korun.

Tím jsem se dostal na běžnou pořizovací hodnotu, což mě nijak nevadilo. Večer v dílně jsem ovšem zjistil, že vnitřní průměr těla závitníku není 25 mm, ale 24,8 desetin milimetru a proto tam nešla vložit závitová očka. Začal jsem proto přemýšlet, jak tento problém vyřešit. Soustruh nemám a proto mě napadlo tuto komplikaci vyřešit pomocí přímé brusky Parkside. Upevnil jsem do ní válcovou brusnou stopku z kameniny a kopírováním vnitřním stěny vratidla jsem začal opatrně a postupně odbrušovat potřebné chybějící dvě desetiny. Pokračoval jsem do té doby, dokud očka do vratidla nešly hladce, ale stále přesně. Nutnost vyměnit vratidla v hobby sadě závitníků značky Parkside je tak jen dalším důkazem, proč toto nářadí nekupovat, stejně jak už jsem o tom zmiňoval v předchozím příspěvku.

Shodou okolností se mi ve Zlevněnce podařilo i koupit oboustranný šroubovák Škoda za krásných 45 korun, který jsem dlouho a pracně sháněl coby pohotovostní ruční nářadí k motokolu, respektive kolu s pomocným motorem VeloSolex.