V roce 1989 uvedla tehdejší Československá televize sedmidílné drama Letící delfín režiséra Vladimíra Kavčiaka. Seriál z prostředí civilního letectví sledoval osudy zaměstnanců fiktivního letiště a posádek ČSA. Diváci v něm mohli nasát atmosféru pozdní normalizace na terminálech letiště Ruzyně a obdivovat stroje Tupolev Tu-134 či Tu-154.
Ačkoliv byl název seriálu spíše poetickou metaforou pro volnost v oblacích, pro každého technického nadšence existuje v naší historii pouze jeden skutečný Delfín – legendární Aero L-29 Delfín, vůbec první proudový letoun navržený a sériově vyráběný na našem území.
Triumf v Moninu: Když české letadlo porazilo Sověty
Vývoj stroje odstartoval v druhé polovině 50. let pod vedením zkušených konstruktérů Zdeňka Rubliče a Karla Tomáše ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu. Cíl byl jasný: postavit robustní, spolehlivý a na pilotáž snadný cvičný proudový letoun pro budoucí stíhače.
První prototyp XL-29 vzlétl 5. dubna 1959. Protože domácí motor ještě nebyl dokončen, museli inženýři pro první lety provizorně sáhnout po britské pohonné jednotce Bristol Siddeley Viper.
Zlomový okamžik nastal v roce 1961 na sovětském letišti Monino. Delfín se zde utkal v přímém souboji s polským strojem PZL TS-11 Iskra a sovětským Jakovlevem Jak-30. Československé letadlo konkurenci doslova rozdrtilo. Komisi nadchla především jeho mimořádná odolnost a schopnost bez problémů operovat i z neupravených, travnatých polních ploch.
Aero L-29 se díky tomu stalo standardním cvičným letounem celého Varšavského paktu (kromě Polska). Sériová výroba běžela v letech 1963 až 1974 v podnicích Aero Vodochody a Let Kunovice. Celkem vzniklo úctyhodných 3 500 kusů, což z Delfína dělá jeden z nejúspěšnějších cvičných letounů světové historie.
Technický detail: Čistá mechanická odolnost
Konstrukčně je Delfín celokovový středoplošník s přímým křídlem. Posádka sedí v tandemovém uspořádání za sebou – žák vpředu a instruktor ve zvýšené poloze za ním, aby měl dobrý výhled.
Z hlediska konstrukce a údržby stroj vyniká aerodynamickou čistotou a až neuvěřitelně snadnou údržbou. Srdcem finálních sériových verzí byl poctivý domácí radiální proudový motor Motorlet M-701 s jednostupňovým kompresorem.
Ačkoliv šlo primárně o školní stroj, konstruktéři pamatovali na zadní vrátka. Letadlo mohlo být bleskově vybaveno předním kulometem a křídelními závěsníky pro pumy nebo neřízené rakety, což z něj v případě potřeby dělalo efektivní lehký bitevník pro útoky na pozemní cíle.
Pokud vás zajímají další podrobnosti o televizním seriálu Letící delfín nebo o kompletní historii a bojovém nasazení letounu Aero L-29 v Asii a Africe, doporučuji prostudovat oficiální historické prameny na Wikipedii. Jestliže vás kromě elegantních proudových motorů z dob socialismu láká spíše poctivá manuální práce a renovace historické techniky na pevné zemi, podívejte se také na moje aktuální projekty z dílny nebo na renovaci legendárních mopedů VeloSolex.
Jsem Jirka, tvůrce webu Jirkova dílna a nadšenec do renovace historických strojů. Specializuji se na francouzské mopedy VeloSolex, u kterých dbám na stoprocentní autenticitu a zachování historické hodnoty. Tento blog slouží jako můj otevřený makerský archiv, kde dokumentuji čistou kutilskou realitu a upřímnou špínu za nehty. Sleduj mou práci na YouTube nebo mě kontaktuj přímo přes WhatsApp!